Vladimír
Ahoj Žraloku,
tak jsem to změřil a potěžkal. Smyslem stavby bylo splnit představu kamaráda, který se pro nedostatek možnosti dostat se na vodu utěšuje podobnými představami - měla to být zkrácená deblovka na potoky s velkými límci pro nouzové vystupování. Kamarád má smysl pro humor a neobvyklé situace a akce (tunel Botiče za doprovodu Wagnerovy hudby, pomníčky Járy do Cimrmana, a tak), proto název Křižník František Palacký. Máme pro něj vymyšleny i neobvyklé plavby, ale ty pochopitelně nebudeme prozrazovat.
Teď k lodi:
Má 400 cm, váží cca 18 kg (odhadem). Stavěl jsem ji spodek 350+500+500+350. klíny do obou špic, 140 pod klečení. Vršek 350+500+500, slepy 350+500+140(páska). Tedy víc, než je nutno, menší rozměry mi dovolily předimenzovat gramáž. Pryskyřice spodek Havel composites pevnostní, vršek Havel composites probarvená (bílá). Barvy tiskařské.
Loď tvoří dva spodky ze staré singlovky osmesátky (ze šedesátých let). Sehnal jsem kopyto a je snad poslední v republice. Kopyto je prohnuté jako rohlík a slepit půlky nebyla sranda, bylo to o znásilňování (a ovšem o měření změn a posunu během svírání), slepy jsem dělal po dvaceticentimetrovývh kouscích na jednom a po vytvrdnutí na protilehlém boku, od středu ke špicím, bylo to náročné na trpělivost a čas. Před slepením jsem ještě dodělal obě půlky (vlepení límců, výpustného ventilu, a různých těch tunění). Výška sezení 24 cm (má být pohodlná), sedačkou je prkénko na konzolách se zábranami proti skluzu (dají se v nouzi vykopnout).
Kapitolou samou pro sebe byla zlatá busta Františka Palackého. Řekli jsme si, že když mercedes může mít na masce hvězdu, my tam budeme mít Františka Palackého. Sehnat bustu F.P. v přijatelné velikosti bylo docela dílo, sháněl jsem jej i na blešáku ve Vídni (konec konců, byl to austrosláv). Různých jiných bust jsem po bazarech atd našel spoustu, tu jedinou a pravou po měsíci trápení v dědečkově pozůstalosti. Byl to knihkupec a vlastenec. Problém byl stáhnout z ní kopyto, je asi dvacetirozměrná, a pak pochopitelně odlít. Povedlo se hned na druhý pokus.
Loď ještě nebyla oficiálně spuštěna, sestavujeme pro tu příležitost skupinu fousatých mažoretů s pádlíčky. Neoficiálně jsem na ní jel, je lehce vratší než běžné C2, ale stabilitu vždycky určuje posádka. Některé C1, na kterých jezdím řeky, jsou vratší (např. Besy). Je rychlá a úžasně točivá.
Zdraví Vladimír Hejtmánek. Brno
